První sólový oblet světa českým letcem

odlet 25. července z letiště Točná
„Vzduch je naše mořeˮ T.G.M
Paměť národa

Večerní přistání v Dubaji

Roman píše: Dnešní (neděle 29. 7. 2018) přistání v Dubaji bylo z těch, které jsou pro profíky rutina, pro mě něco mezi vědeckofantastickým hororem a vzpomínkou na tvrdé chvilky ve výcviku.

Takovéhle přistání se amatérsky nelétá moc často. Takhle vypadá "widespread dust" a dohlednost 2000 metrů spojená s právě zapadlým sluncem. Topení nešlo vypnout, takže na mě z větráku pořád foukal 40 stupňový vzduch.

Po přistání v Dubaji není follow me ani pilot hledající prstem na mapě kudy má projíždět. Řídící rozsvítí řadu zelených pojížděcích světel a řeknou, ať je následujete! Dokonale pohodlné a blbuvzdorné. Bez té rady bych tam jezdil asi ještě teď, pojížděl jsem několik kilometrů.

Pro letecké fandy dodávám vysvětlení. Papi jsou červené, protože motor #OKTGM má kvůli chlazení raději plošší sestupy, takže jakmile padlo rozhodnutí, že vidím dráhu a přistávám, nechal jsem TGM proklesat sestupovou rovinu a závěr udělal plošší, na výkon.

Startoval jsem z Ammánu z menšího letiště, jehož vzlezová dráha vede p startu rovnou přes střed města. Jedno z mála letišť, kde by v případě vysazení motoru opravdu nebylo kam přistát. Tohle je mezinárodní letiště, které už jsem sledoval z bezpečné výšky po vzletu.

Letiste Amman_mezinarodni.jpg

Původně jsem měl z Ammánu letět do Kataru, jenže člověk míní, život mění. Na poslední chvíli nedostal #OKTGM povolení pro přistání v Kataru. Díky spolupráci s #ABSJets se podařilo domluvit přistání v Dubaji, kde se mne ujala spolupracující organizace #JETEXFLIGHTSUPPORT, její zaměstnanci mi přichystali krásné přivítání. Jsem dojat :)

DUBAI_privitani.jpg

3 oceány
47 000 km
3 kontinenty
30 dnů
200 letových hodin